ຄຳ·Entry
ທິດ
ນາມ[thit]
1
ຜູ້ທີ່ຮຽນຮູ້ທັງທາງທຳ ແລະ ທາງໂລກ, ຄຳນຳໜ້າຂອງຊື່ຜູ້ຊາຍທີ່ເຄີຍບວດເປັນພະ ແຕ່ບໍ່ໄດ້ຮັບເຖລາພິເສກ, (ຄົນທີ່ບວດເປັນຈົວ ສິກແລ້ວ ເອີ້ນວ່າ: ຊຽງ. ຜູ້ເປັນພະສິກແລ້ວ ເອີ້ນວ່າ: ທິດ, (ຈຳເພາະຜູ້ທີ່ບໍ່ໄດ້ຮັບເຖລາພີເສກ).
One who has learned both Dhamma and worldly knowledge; a title for a man who has been a monk but not received the higher ordination (formerly a novice).
2
3
4
ວັນທຳອິດຂອງອາ ທິດ (ສັບປະດາ) ໃນ 7 ວັນ, ດວງຕາເວັນ, ພະສຸຣິຍະ.
ຄຳໄວພົດທັງໝົດ · All synonyms
ຄຳໃກ້ຄຽງ—Nearby in the lexicon
Spotted something else?Full correction form →