ຄຳ·Entry
ຊັກ
verb໑
ອາການດິ້ນງໍຈັງຂອງຄົນ ຫຼື ສັດ ເວລາເຈັບປ່ວຍ ເນື່ອງຈາກເສັ້ນເອັນ ເອີ້ນ ຊັກ.
A convulsive twitching or spasm of a person or animal when ill, due to tendons contracting.
໒
ຍົກເອົາມາ ໃຫ້ເບິ່ງ ເອີ້ນ ຊັກຕົວຢ່າງ, ຫັກເອົາໄວ້ ເຊັ່ນ ຊັກອອກພູດໜຶ່່ງ.
໔
ຊື່ຕົ້ນໄມ້ຂະໜາດໃຫຍ່ແນວໜຶ່ງ ມີໝາກເປັນໜ່ວຍນ້ອຍໆ ເອົາໝາກມາຊັກເສື້ອຜ້າໄດ້ຄືສະບູ ເອີ້ນ ຕົ້ນໝາກຊັກ.
ຄຳພ້ອງ · Synonymsclick any word to explore it
Spotted something else?Full correction form →